První ročník zdravotnického hackathonu Hack jak Brno, který proběhl od 1. do 3. listopadu 2024, se stal triumfem biomedicínských témat a inovativních řešení pod vedením odborníků z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT. Soutěžní projekty zaměřené na moderní diagnostické metody zaznamenaly významné úspěchy a potvrdily inovativní potenciál českého zdravotnictví.
Mezi oceněnými projekty dominovaly genomické aplikace z výzvy PathoScan, jejichž autoři zvítězili hned ve dvou kategoriích - v hlavní ceně hackatonu a v ceně InterSystems za nejlepší technologické řešení. PathoScan cílí na zásadní zrychlení procesu diagnostiky rezistence bakterií vůči antibiotikům, a to přímo v průběhu sekvenování genomu. Tradiční postupy sekvenování trvají až tři dny a zahrnují analýzu genů rezistence až po dokončení sekvenování. Úkolem soutěžních týmů bylo najít způsob, jak identifikovat geny rezistence přímo během sekvenování, v reálném čase. „Naše aplikace analyzuje genom v průběhu čtení a dokáže tak zkrátit diagnostiku z dnů na hodiny či minuty,“ vysvětluje Vít Svojše z vítězného týmu. Díky tomu mohou lékaři velmi rychle zjistit, zda je bakterie rezistentní na nasazené antibiotika a okamžitě zvolit účinnější léčbu.
Helena Vítková představila výzvu PathoScan | Autor: Petr Hrabovský
„Pracujeme s daty z nanopórového sekvenování a máme reálná data přímo od pacientů z Fakultní nemocnice Brno, konkrétně z Interní hematologické a onkologické kliniky,“ vysvětluje mentorka týmu Markéta Jakubíčková z vědecké skupiny #BioSys_BUT, která spolu s Helenou Vítkovou garantovala výherní téma. Výstup studentského hackatonu tak má reálný potenciál pro praktické uplatnění ve vědě a přispívá k efektivnějšímu nasazení antibiotik v klinické praxi.
Úspěch biomedicíny a inovace s reálným dopadem
Hackathon Hack jak Brno potvrdil, že spojení biomedicíny a moderních technologií otevírá cestu k revolučním řešením ve zdravotnictví. Účastníci reagovali nejen na výzvy rychlé diagnostiky, ale také na další potřeby Fakultní nemocnice Brno, včetně digitalizace komunikace s pacienty, optimalizace pracovních rozpisů pro nemocniční personál či zavedení umělé inteligence pro přesnější identifikaci infekcí. Biomedicínskou sekci hackatonu koordinovali Radim Kolář a Martin Mézl, kteří zajistili, že projekty reflektovaly reálné problémy ve zdravotnictví a nabízely cenná řešení.
Na hackathonu se objevilo i další zajímavé biomedicínské téma s názvem HeartTrack, které mentorovali Andrea Němcová, Enikö Vargová a Lukáš Smital z výzkumné skupiny #BioSig_BUT. Účastníci pod jejich vedením programovali aplikaci, která by pomocí kamery a mikrofonu chytrého telefonu snímala fotopletysmografická a fonokardiografická data a počítala srdční tep a jeho variabilitu a v případě nefyziologických hodnot spustila alarm.
Andrea Němcová představila výzvu HeartTrack | Autor: Petr Hrabovský
„Hack jak Brno je skvělým příkladem toho, jak mohou inovace a technologie přinášet praktická řešení pro zlepšení našeho zdravotnictví. Spolupráce mezi talentovanými mladými lidmi a našimi zdravotnickými institucemi je klíčová pro udržitelný rozvoj a zlepšení péče o pacienty. Jsem hrdý, že jsme tuto akci podpořili, a těším se, až budeme moci slibné projekty uvést do praxe,“ uvedl Ivo Rovný, ředitel Fakultní nemocnice Brno.
Příslib pro budoucnost biomedicínského inženýrství
Hack jak Brno ukázal, že i studenti a IT-áci bez předchozího zaměření na biomedicínu mohou dosáhnout výjimečných úspěchů pod vedením zkušených mentorů. To připomíná, jak inspirativní a přístupné je studium biomedicíny pro každého, kdo má chuť přispět k pokroku ve zdravotnictví.
