Mezinárodní den žen a dívek ve vědě každoročně připadá na 11. února. Připomíná význam žen ve výzkumu a technologickém rozvoji. Šest vynikajících absolventek biomedicínského studia na FEKT VUT při příležitosti tohoto dne sdílí své zkušenosti s tím, jak se prosadily v oblastech propojujících vědu a průmysl, a současně nabízí vhled do konkrétních oblastí, v nichž absolventky pomáhají zkvalitňovat životy lidí.
Monika Ambrožová přetavila své znalosti statistiky z biomedicínského studia v úspěšnou kariéru datové analytičky: "V Národním screeningovém centru se podílím na řízení, monitoringu a evaluaci screeningových programů, k čemuž využívám reálná data a nástroje statistické analýzy. Vhodná organizace screeningových programů ve spojení s medicínou založenou na důkazech může značně zvýšit benefity pro populaci, na kterou sekundární prevence v podobě screeningu cílí, ať už se jedná např. o zvýšení pravděpodobnosti přežití při detekci onkologického onemocnění v prekancerózním či brzkém stadiu nebo zlepšení kvality života v případě neonkologických onemocnění." Moničiny schopnosti analyzovat velké objemy dat a její schopnost tato data kvalifikovaně interpretovat tak mají přímý vliv na zdraví české populace.
Šárka Baláková ve své profesní kariéře zkombinovala znalosti arytmologie a telemedicíny: “Pracuji pro Mezinárodní centrum pro telemedicínu MDT již 11 rok, začínala jsem na pozici biomedicínského inženýra, nyní jsem Senior study Coordinator. Pomáháme pacientům na dálku odhalit arytmie, problémy se spánkem či krevním tlakem.” Rozsah Šárčina působení je mimořádně působivý, protože v brněnské firmě spolu s dalšími biomedicínskými absolventkami zvládají spolupracovat s akademiky na vývoji nových diagnostických metod, na denní bázi spolupracují s kliniky, a ještě k tomu zvládají neustále inovovat služby, jenž svým zákazníkům nabízí.
Kamila Lepková řídí tým vývojářů s ambiciózním cílem - využít AI pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění: “Pracuji v Neurona Lab jako Head of Software Development, kde pracuji s týmem vývojářů, inženýrů a testerů. Vyvíjíme produkt pro přesnou a rychlou diagnostiku Alzheimerovy choroby. Zároveň vyvíjíme software, který detekuje nežádoucí účinky bioléčby. Další z produktů je screeningový nástroj - mobilní aplikace pro veřejnost, která analyzuje hlas a upozorní na abnormality způsobené neurodegenerativním onemocněním. V Neurona Lab jsem však začínala jako biomedicínský inženýr, kdy jsem sama programovala tyto algoritmy.” Kamila zpřístupňuje nejnovější vědecké poznání lékařům v softwarových produktech, které jim usnadní práci a na něž se budou moci spolehnout: “Naším cílem je pomáhat lékařům zrychlit, zautomatizovat a zpřesnit jejich práci nejen pomocí algoritmů AI. Vyvíjíme certifikované produkty, aby se mohly bezpečně používat v nemocnicích a klinikách po celém světě.”
Barbora Votavová určuje trendy v oční chirurgii: “Prodávám přístroje na operace očí. Každý den trávím na očních operačních sálech po celé republice, představuji lékařům nové technologie, testuji je s nimi a nastavuji jim přístroje podle jejich preferencí, aby mohli operovat bezpečně a s jistotou.” Barbořina důležitá práce je klíčová pro zajištění nejlepší možné péče o pacienty a předávání jejího know-how lékařům výrazně zlepšuje výsledky očních operací i bezpečnost pro pacienty.
Kristína Ruszová spojila svou kariéru s brněnským centrem excelence CEITEC: “Pracujem primárne ako obsluha magnetickej rezonancie a elektrofyziologickej techniky vo výskumnom centre CEITEC, konkrétne v laboratóriu MAFIL.” S vědou je její práce propojena každý den: “S kolegami poskytujeme technickú podporu výskumníkom pri realizácií ich projektov, predovšetkým v oblasti neurozobrazovania a funkčného mapovania mozgu. Našou úlohou je zaistiť samotné merania alebo spracovanie dát a ich následnú analýzu. Získané poznatky sa potom využívajú v klinickej praxi alebo v ďalšom výskume.”
Ivana Raková se věnuje srdeční elektrofyziologii ve fakultní nemocnici: “Náplní mé práce na arytmologických sálech je práce na moderních přístrojích pro diagnostiku, mapování a intervenční terapii poruch srdečního rytmu. Tyto znalosti využívám při práci na vědeckých výzkumech i klinických studiích.”
Příběhy úspěšných absolventek jsou inspirací pro dívky, které chtějí porozumět vědě a aplikovat její zákonitosti ve zdravotnictví. Studium biomedicíny jim k tomu otevírá cestu.
